Jdi na obsah Jdi na menu
 


Markéta Přemyslovna

princezna česká a kněžna lehnická.

knezna-marketa-premyslovna.jpg   *21. 2.1296 Praha 10 - Královice, +8.4.1322 Hradec Králové.
    Podle kroniky Petra Žitavského pohřbena na Zbraslavi. Podle historika Karla Josefa Bienera rytíře z Bienenbergu, historika Antonína Konstantina Vitáka a děkana Jana Puše je česká princezna Markéta pohřbena v kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové n.L.
     Dcera českého krále Václava II. a královny Guty Habsburské. Mladší sestra Václava III. (1289-1306), Anežky Přemyslovny (1289-1296), Anny Přemyslovny (1290-1313), Elišky Přemyslovny (1292-1330).
     Ve svých sedmi letech v roce 1303 byla provdána za dvanáctiletého knížete Boleslava III. Lehnického (1291-1352) zv. Marnotratný, Štědrý, Bílý, Prostopášný (jeho praprababičkou byla sv. Hedvika Slezská, 1174-1243).
     Markétin otec král Václav II. byl Boleslavovým poručníkem. Otec Václav II. ji nedal žádné věno. Náhradou dostala v roce 1308 Opavsko, kterého se její manžel vzdal v roce 1311 ve prospěch krále Jana Lucemburského a stal se jeho spojencem. Opavsko prodal Mikuláši I. Opavskému za 8.000 hřiven stříbra. V letech 1321 a 1322 se v Janově nepřítomnosti stal Boleslav správcem Českého království. Kněžna Markéta pobývala v letech 1321-1322 ve Dvoře (Králové). lehnicke-knizectvi.jpg
     Princezna Markéta a její manžel Boleslav III. měli tři syny: Václav I. Lehnický (1316-1364), Ludvík I. Břežský (1321-1398) a Mikuláš (*+7.4.1322). Zemřela den po porodu syna Mikuláše v Hradci Králové 8.4.1322, ve věku 26 let. V Hradci Králové byla pravděpodobně na návštěvě.
  Markétin a Boleslavův syn Ludvík I. Spravedlivý (manželka Anežka Hlohovská) byl otcem Markéty Břežské (manžel Albrecht I. Wittelsbach), která měla dceru Janu (Johanu), 1. manželku českého krále Václava IV.
     Markétin manžel Boleslav III. Bílý se oženil v roce 1326 s Kateřinou Šubičovou, dcerou chorvatského bána Mladena II.

Princezna Markéta a její vztah k manželkám krále Václava IV. královně Janě Bavorské a královně Žofii Bavorské.

     Albrecht I. Wittelsbach (1336-1404) byl (7 dítě z 10) synem císaře Ludvíka IV. Bavora (1282-1347, protivníka Karla IV.) a jeho 2. manželky Markéty Holandské (svatba 1324). Otec české královny Jany Bavorské, 1. manželky Václava IV.
     Štěpán II. Bavorský (1319-1375) byl (6 dítě ze 6) synem císaře IV. Bavora a jeho 1. manželky Beatrice Svídnické (svatba 1308), nevlastní bratr Albrechta Wittelsbacha.
     Štěpán II. (manželka Alžběta Sicilská) měl syna Jana II. Bavorského (1341-1397), který byl bratrancem Jany Bavorské. Za manželku měl Kateřinu z Gorice a jejich dcera byla Žofie Bavorská, 2. manželka Václava IV.
     Císař Ludvík IV. Bavor byl děda Jany Bavorské a praděda Žofie Bavorské.

 

Žofie Bavorská

 

erby-kralovny-zofie.jpeg

 

 

 

 

 

 

 

 

Královna česká a královna římská.

zofie.jpg*1376 Mnichov, + 4.11.1428 Bratislava.
   2. manželka českého krále Václava IV.  Dcera bavorského vévody Jana II. Wittelsbacha a Kateřiny kněžny z Gorice (Slovinsko-Itálie). V 8. generaci po přeslici byla potomkem českého krále Přemysla Otakara I.
   Žofiin otec Jan II. byl bratrancem královny Jany (1. manželka Václava IV.). Žofie měla staršího bratra bavorského vévodu Arnošta (Ernest) I. Bavorského Mnichovského (* 1373, + 2.7.1438) a mladšího bratra Viléma III. Bavorského (1397 - 1435). Žofie byla dána na vychování k otcovu bratrovi, strýci Bedřichovi (Fridrich, *1339, + 4.12.1393) na hrad Landshut (75 km od Mnichova).
   V roce 1388 ji vzal strýc Bedřich na jednání s králem Václavem do Prahy. Král Václav byl už dva roky vdovcem, jeho první manželství bylo bezdětné a tak byl okouzlen krásou dvanáctileté princezny. S vévodou Bedřichem vyjednal sňatek, který se konal 2. 5.1389 v Chebu (druhý den říšského sněmu). Oddal je kamminský biskup Jan (Brunonis), kancléř krále Václava.
     Biskup Jan Brunonis (Hanek Brunův, 1340-1407/1409) z Kamene Slezského (Kamień Śląski u Opole), pocházel ze staré šlechtické rodiny ve Vratislavi (Wrocław), od 1360 písař a sekretář císaře Karla IV., pronotář Václava IV., v letech 1375-1386 probošt v Lubuši, 1381-1384 královský podkomoří, 1386-1394 kamminský biskup, 1384-1396 nejvyšší kancléř a člen rady krále Václava IV.    
   Žofie byla velmi zbožná a mezi její oblíbené modlitby patřil růženec. Princezna velice ráda tančila. Naučila se česky a Češi ji přijali za svou královnu. Jejím zpovědníkem v Praze byl sv. Jan Nepomucký (+ 20.3.1393). Po roce 1402 se jejím zpovědníkem stal M. Jan Hus, kterého obdivovala a navštěvovala jeho česká kázání v Betlémské kapli.
   kralovna-zofie-na-konzole-v-tynskem-chramu-v-praze.jpg26. 2.1399 dostala od Václava IV. Dvůr nad Labem. Od té doby se město jmenovalo Dvůr paní králové (Dvůr Králové nad Labem). V té době nebyla českou královnou, ale manželkou krále (= paní králová). Korunovaci princezny Žofie mohl vykonat pouze pražský arcibiskup, v té době Jan z Jenštejna. Mezi ním a králem Václavem byly velké spory, které oddalovaly korunovaci. Pražský arcibiskup Jan z Jenštejna abdikoval v roce 1396 a novým arcibiskupem se stal Olbram III. ze Škvorce.
   15. 3.1400 se v pražské katedrále konala korunovace Žofie na českou královnu. Václav IV. se korunovace nezúčastnil, byl ve svých komnatách na Hradě. V historii je to jediný případ neúčasti panovníka na manželčině korunovaci. V roce 1400 byla v Cáchách korunována na římskou královnu hildesheimským biskupem Janem III. hrabětem z Hoya (* 1355, biskupem 1399 - 1424, + 12.5.1424 Hildesheim)
   Žofie měla stavitelské nadání a dala ve svých věnných městech postavit několik kostelů. Prvním z nich byl nový kostel sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové. Ostatní věnná města získala v roce 1400, sedm let po smrti císařovny Elišky Pomořanské (+1393), velice dobře se o ně starala a svůj majetek několika násobně rozmnožila. V době Václavovy internace ve Vídni 1402-1403 pobývala ve svých dvou oblíbených městech v Hradci Králové a ve Dvoře Králové. Po smrti krále Václava IV. se stala správkyní Českého království (6.10.-24.12.1419). Ve vládě jí pomáhala regentská rada v čele s panem Čeňkem z Vartemberka.
    V roce 1418 přestala sympatizovat s husity, když se dozvídala o jejich loupení a vraždění. 5.11.1419 uprchla z Hradu a odjela do svých věnných měst Dvora Králové a Hradce Králové. Na Štědrý den 24.12.1419 přijela do Brna, kde se setkala se švagrem Zikmundem a jemu odevzdala úřad regentky (správkyně království). Na Hod Boží vánoční 25.12.1419 odjela do Prešpurku (Bratislava), kde si na králi Zikmundovi vymohla své sídlo.
   Do Bratislavy si odvezla část rodinného pokladu, protože její věnná města zabrali husité, a finančně byla závislá na švagru Zikmundovi. Žila poměrně dobře, i když ji král Zikmund vyplácel důchody jen občas.    
   V bratislavském chrámu sv. Martina dala postavit jižní kapli zvanou Kaple královny Žofie (královnina kaple, později sv. Josefa). Bratislavskému chrámu sv. Martina věnovala svícen ze dvou mrožích klů, zhotovený v Pobaltí. Na klech jjsou trny na svíce, za nimi je postaven pozlacený baldachýn ze stříbra a pod ním je sedící jantarová soška sv. Kateřiny s latinským nápisem: S(an)c(t)a Kath(er)ina ora p(ro) nobis - svatá Kateřino oroduj za nás. Svícen má rozměry: výška 28 cm, šířka 21 cm, délka 45 cm. Dva ze čtyř řetízků jsou dlouhé 44 cm. Majetkem města Bratislavy se stal lustr v 17. století a je vystaven v muzeu města Bratislavy. 
   kralovna-zofie--st--v-bratislave--4-.jpgKrál Zikmund Lucemburský ji chtěl provdat za polského krále Vladislava II. Jagella (1362-1434), pozdější děda budoucího českého krále Vladislava II. Jagellonského, ale královna Žofie vstoupila do řádu klarisek a v jejich klášteře dožila jako laická sestra. ála si být pohřbena v rodném Mnichově v Bavorsku, ale její poslední přání nebylo splněno.
     Zemřela 4. listopadu 1428 ve věku 52 let. Ve Starých letopisech českých je zapsán datum smrti královny Žofie 26. 9.1425. Dóm sv. Martina v Bratislavě má uvedeno datum 25.12.1428.
    Královna byla pohřbena v řádovém rouchu klarisek v katedrále sv. Martina v Bratislavě v Královnině kapli. Pohřební obřady sloužil olomoucký biskup Jan kardinál zvaný Železný. Král Zikmund slíbil věnovat na hrob české a římské královny Žofie náhrobek, který nebyl nikdy zhotoven.

 

"Návraty" královny Žofie ve Dvoře Králové

zofie-2005.jpgPrvní příjezd královny Žofie se uskutečnil po 606 letech v sobotu 10. 9.2005, při příležitosti 735. výročí písemné zmínky o našem městě a 605. výročí (2004) ustanovení Dvora věnným městem. Den královny Žofie“, pořádaný městem, pod záštitou královéhradeckého hejtmana Pavla Bradíka. Středověká slavnost, kterou zajišťovala agentura Armentum. Odpolední příjezd královny Žofie očekávalo náměstí zaplněné diváky. Královnu Žofii představovala Eva Kvasničková (královna věnných měst z roku 2000).

 

zofie-2010.jpg

Při příležitosti 740. výročí písemné zmínky o našem městě se uskutečnil v sobotu 18. 9.2010 druhý Den královny Žofie“. Slavnost pořádal Hankův dům s agenturou Armentum. Královna dostala od starostky Edity Vaňkové klíč od města a pozdravila občany: „Z mých měst věnných jest mi Dvůr nad Labem nejmilejší. Protože probíhala oprava náměstí TGM, uskutečnila se akce na Hrubých lukách.

 

 

 

trůn pro královnu,noc-kostelu-24.5.2013--2-.jpgTřetí „Příjezd královny Žofie“ se uskutečnil 24. 5.2013 při slavnosti Noc kostelů. Akce se uskutečnila pod záštitou královéhradeckého biskupa Jana Vokála, královéhradeckého hejtmana Lubomíra France, primátora Hradce Králové Zdeňka Finka a starostky města Edity Vaňkové.
   Do přeplněného kostela vstoupil herold a zvolal: Místo pro královnu. Její Milost královna Žofie. Po tomto ohlášení vstoupila královna do kostela sv. Jana Křtitele v doprovodu dvorních dam a 20 rytířů šermířské skupiny Legenda Aurea.
   královna v kostele, noc-kostelu-24.5.2013--12-.jpgPřed oltářem ji herold ohlásil s jejími tituly: Její Veličenstvo Žofie z Boží milosti královna římská a česká, markraběnka moravská a braniborská, vévodkyně falcká, lužická a slezská. Paní královského věnného města Dvora nad Labem. Choť Jeho Veličenstva Václava z Boží milosti krále římského a českého, toho jména Čtvrtého.
      Její Milost královna poctila své věnné město Dvůr svou návštěvou, aby si prohlédla dokončený chrám Páně. Na počest královny se koná před chrámem rytířský turnaj. Po turnaji si Její Milost prohlédne své věnné město“. Královnu přivítal královédvorský děkan Jan Czekala.
     Královna potvrdila městu jeho privilegia:My Žofie, z Boží milosti královna římská a česká, markraběnka moravská a braniborská, vévodkyně falcká, lužická a slezská, paní věnného města Dvora nad Labem. Ve jménu svaté a nerozdílné Trojice. Aby naše moudré rozhodnutí zůstalo pevné a neměnné a nikdo, jak v přítomnosti, tak v budoucnosti již je nemohl změnit, ve známost činíme všem jak přítomným, tak budoucím, že práva, udělená naším manželem Václavem městu Dvoru slavnostně stvrzujeme. Jmenovitě pak: Vymezení právní ochrany, vymezení daňové povinnosti koruně, slib královské ochrany měny, vymezení stříbrného práva mílového, vymezení ochrany majetkových práv, privilegium, podporující stavební rozvoj měst, právo mílové a potvrzení a podepření všech doposud udělených privilegií a milostí. Dáno ve Dvoře nad Labem dvacátého šestého dne měsíce února léta Páně tisícího devítistého devátého.
     Po stvrzení privilegií usedla na trůn a byla přivítána starostkou města Editou Vaňkovou. Potom královna poděkovala a s doprovodem odešla před kostel, kde byl na její počest uspořádán šermířský turnaj. turnaj--noc-kostelu-24.5.2013--58-.jpgpruvod--noc-kostelu-24.5.2013--38-.jpg

 

 

 

 

 

 

       

kralovna-na-namesti--noc-kostelu-24.5.2013--41-.jpg

2.-pruvod--noc-kostelu-24.5.2013--43-.jpg

 

 

 

 

 

 

 

Celá akce se opakovala u kostela Církve československé husitské a Církve českobratské evangelické.

Fotografie:

1) trůn pro královnu

2) královna Žofie s dvorními dámami a heroldem

3) šermířský turnaj

4) průvod přes náměstí T.G.Masaryka

5) královna Žofie s dvorními dámami

6) rytíři doprovázející královnu

-----------------------------------------------------------------

Čtvrtý návštěvní „Den královny Žofie“ se uskutečnil 19. 9.2015.
  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 




 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA