Jdi na obsah Jdi na menu
 


Budova děkanství ve Dvoře Králové nad Labem

    Původní dřevěná farní budova, později děkanství, stála na místě, kde je dnes na náměstí TGM vedle Staré radnice renesanční dům číslo 2. První záznam o této budově je z roku 1559. Při velkém požáru města v roce 1572 dřevěné děkanství vyhořelo a nová budova byla postavena blíž ke kostelu. Současná zděná budova domu č. 2. byla postavena v 17. století.
     dekanstvi.jpgDěkanství u kostela bylo postaveno po velkém požáru na konci 16. století, původně dřevěné. V roce 1736 stavitel Bohumír Just z Trutnova postavil barokní kamennou budovu, která byla přestavěna na konci 19. století.

dvere-na--dekanstvi.jpg dvere-dekanstvi---relief--1-.jpg

Portál byl zbudován v roce 1740 ze dvou hranolů, zdobených pilastry a páskovou výzdobou. Nad římsou je vytesán reliéf Svaté Rodiny - Ježíš, Panna Marie a sv. Josef, s nimi malý sv. Jan Křtitel s křížem od sochaře Severina Konstanta Tischlera (* 1705 Svitavy, + 1742 Moravská Třebová).

    V letech 1778 - 1779 za války o bavorské dědictví (bramborová válka) bydlel na děkanství v severním pokoji římský císař Josef II. pokoj-cisare-josefa-ii.jpg
      Za prusko-rakouské války, v roce 1866, zřídil královédvorský děkan Josef Maria Sedláček (1865-1894) v 1. patře děkanství lazaret, do kterého byli přijímáni ranění rakouští i pruští vojáci. Po skončení války děkan Sedláček dostal 6.12.1866 za zásluhy při ošetřování rakouských vojáků vyznamenání Pochvalný list od rakouského císaře Františka Josefa I. a od pruského krále Viléma I. Záslužný kříž za ošetřování i pruských vojáků.
      V letech 1963 - 1965 v tomto pokoji bydlel Ján Eugen Kočiš (* 1926, 2004-2006 pomocný řeckokatolický biskup pražský), v té době tajně (od 1.1.1951) vysvěcený kněz, pracovník Východočeských plynáren.
      Děkanství bylo opraveno v roce 1951, 1986, 1999 a 2000. V roce 1983 došlo k vnitřním úpravám v budově děkanství. 
     

Kněží působící v kostele sv. Jana Křtitele

ve Dvoře Králové nad Labem

 

znak-dekanstvi--farnosti-.jpgmisal.jpg

 

 

Seznam kněží a kaplanů ve Dvoře Králové nad Labem

zápis z farní kroniky.
 

1011 farář N. (jméno faráře se nedochovalo), s titulem Episcopus Curiensis (biskup Dvorský), sufragán (podřízený) 3. pražského biskupa Thiddaga (Dětmara II. 998-1017) - pomocný biskup pražský. Zápis ve farní kronice. Zmínku o něm napsal ve své kronice farář a kronikář Jan Dlugosz (1415-1480).

1158 farář N. (jméno faráře se nedochovalo), Episcopus Curiensis (biskup Dvorský), pomocný biskup pražský, sufragán pražského biskupa Daniela I. (1148-1167, synovec olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka). Biskup Dvorský se zúčastnil bitvy u Milána, po které (podle Dalimila) dostal český kníže Vladislav II. znak bílého lva na červeném poli (dnes státní znak) a byl korunován na českého krále. Zápis ve farní kronice. Zmiňuje se o něm kronikář Karla IV. farář Přibík Pulkava z Radenína (+1380). 

1200 farář N. (jméno faráře se nedochovalo), Episcopus Curiensis (biskup Dvorský), sufragán 17. pražského biskupa Daniela II. Milíka z Talmberka (1197, +1214), pomocný biskup pražský.
   Podle některých historiků byl tento farář - biskup ze Dvora (Králové), jedním z podepsaných svědků Zlaté buly sicilské 1212 vydané českému králi Přemyslu Otakarovi I. Podle této verze by bylo město Dvůr zastoupeno na velice důležité události v českých dějinách.
     Originál Zlaté buly sicilské: "Huius rei testes sunt isti: archiepiscopus Barensis; episcopus Tridentinus; episcopus Basiliensis; episcopus Constantiensis; episcopus Curiensis;...".
      České překlady uvádí: "V této věci svědkové jsou tito: arcibiskup z Bari; biskup z Tridentu; biskup z Basileje; biskup z Kostnice; biskup z Churu (churský); ..."
     Chur je město a diecéze ve východním Švýcarsku. Název byl ve středověkých latinských listinách psán Cariensis. I biskup Petr III. zv. Jelito je zapsán v letech 1356-1368 jako Petro cariensis episcopus (Petr churský biskup). Dvůr Králové byl ve středověku psán Curia a jeho faráři, biskupové ze Dvora se psali episcopus Curiensis.
 

(v roce 1270 byl ustanoven dvorský děkanát)

1270 Gottfried de Curia (Bohumír ze Dvora), plebán, decanus curiensis (dvorský děkan). Tento kněz se zúčastnil soudu 27.7.1270 jako svědek ve sporu o farní právo na Markovu ves mezi faráři Hořic a Miletína. Tento zápis byl první písemnou zmínkou o městě Dvoře Králové. Dokument byl uložen v archivu v Drážďanech (Německo), kde shořel při bombardování za 2. světové války 13.-15.2.1945.

1357 - 1360 Hanek (Jan) zv. Střízek (Strýček) z Trzebnitze (z Třebnice, + 1360), decanus curiensis (dvorský děkan), dříve farář u Panny Marie Na Louži (dnes Mariánské náměstí) v Praze. Uveden do duchovní správy arcibiskupem pražským Arnoštem z Pardubic, pravděpodobně za účasti císaře a krále Karla IV. 

(od roku 1359 kostel připomínán jako farní)

1360 – 1363 Mikuláš (Nikolaus) z Chomutova, dříve farář ze Starého Města v Trutnově (Němec). Do duchovní správy ho uvedl arcibiskup pražský Arnošt z Pardubic, opět za pravděpodobné účasti císaře a krále Karla IV.

1363           Jakub, děkan. Uveden arcibiskupem pražským Arnoštem z Pardubic a jeho první mše se opět zúčastnil císař a král Karel IV.

1363 – 1368 Jan, děkan

1368 – 1375 Jakub, děkan, OFM (Ordo Fratrum Minorum = Řád menších bratří).   
     Zvolen měšťany, potvrzen pražským arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi.

1375 – 1380 Jan z Unhoště, plebán. Kanovník od sv. Jiří na Pražském hradě. Vyměnil faru s děkanem Jakubem, který se stal farářem v Unhošti. + 1407. Svolení k výměně dal Karel IV., který měl patronátní právo (zápis farnost Unhošť, A.Podlaha Posvátná místa Království Českého 1913).

1380 – 1385 Ctibor ze Svémyslic, plebán, 1385 - 1391 farář v Prčici. 1391 vyměnil faru v Prčici za farnost u Panny Marie Na Louži (dnes Mariánské náměstí) v Praze. Výměnu potvrdil 14. 7.1391 generální vikář sv. Jan Nepomucký. V roce 1396 se oba faráři vrátili na svá původní místa.

1385 – 1411 Jindřich z Kryblice u Trutnova (Heinrich de Crewillwicz), plebán (Němec).

1411 – 1419 Jan zvaný Sowa (Sova) z Boharyně a Libčan, plebán. Odešel jako farář do Holohlav, kde byl 6. 8.1425 vystřelen prakem husity, na zranění zemřel.

1419 – 1421 František ze Žlunic, v roce 1421 začal podávat přijímání podobojí

1421             Tři kněží z Řádu sv. Benedikta (OSB). Surově umučeni husity

 

1421 - 1436 /1438 husitské město

 

1421 – 1436 Martin, farář podobojí

1436 – 1438 Michal, farář podobojí 

                        1434 – 1436 Mikuláš, katolický farář ve vyhnanství 

                        1436 – 1438 Jan, katolický farář ve vyhnanství 

 

   1438 – 1522 chybí jména kněží

 

1522 – 1560 Martin Stříbský, administrátor, děkan od roku 1555

1560 – 1575 Václav Jiří Haleček, děkan

1575 – 1577 Václav Kolář, děkan

1577 – 1586 Pavel Stěžerský, děkan

1586 – 1607 Pavel Polický, děkan

1607 – 1627 Bartoloměj Heldorf, děkan

1607 – 1620 Jeremiáš Bok, farář podobojí

1627 – 1630 Josef, OFM (františkán), děkan

1630 – 1631 Leo (Lev, Leoš), OFM, děkan

1631 – 1634 Ludowicus Herbertus Chrudimensis (Ludvík Herbert z Chrudimi), OFM, děkan

1634 – 1635 Gregor Georgius Philometa (Řehoř Jiří Filometa – Slavík, česká příjmení se v 17. století měnila na latinská), děkan

1635 – 1639 Dionýs (Diviš) Stanislav Smolkonechovský, děkan

1639 – 1641 Jacobus Laurentius (Jakub Vavřinec), Eremita (poustevník), děkan

1641 – 1644 Wenceslaus Danielius Sobieslawsky (Václav Daniel ze Soběslavi), děkan

1644 – 1649 Adalbertus (Vojtěch) Cassius, OCist. (Ordo Cistersiensis – cisterciáci), děkan. Uspořádal procesí a modlitby za záchranu města 21.11.1646.

1649 – 1668 Adalbertus (Vojtěch) Losius (Lossy, nationes Polonus – Polák), Ocist., farář z Třebechovic, děkan

1668 – 1703 Václav Daniel Bernard Sartoriny (Satorius), děkan (zavedl tradici oslav zachránění města 21.11.).

1703 – 1731 Jiří František Mollitoris (molitum = mlít, syn mlynáře), děkan

1731 – 1732 Michael Bernard Mollitoris, děkan (frater antecessoris = bratr předešlého děkana)

1732 – 1768 Josef Rudl, děkan. V roce 1753 dal postavit Mariánský sloup na náměstí.

1768 – 1783 + Ignác (Hynek) Peiker,* 1721, + 24. 3.1783, děkan (1753–1768 dvorský kaplan). Pozval biskupa Matouše Chorinského k znovuposvěcení kostela sv. Kateřiny Alexandrijské na kostel sv. Jana Křtitele. Zemřel na starém děkanství na náměstí. Pohřben v kostele sv. Jana Křtitele. Měl 4 sestry a 2 bratry. 1 bratr a 3 sestry bydleli v Rychnově nad Kněžnou.

1785 – 1807 Johann Wenzel Jeschke (Jan Václav Ježek), děkan (Němec), učitel v latinské škole (1751–1785 dvorský kaplan, 1775-85 katecheta, *1726, + 1807).

1807 – 1837 Decanus Ioannes Pusch (Jan Puš), děkan, ředitel školy, (Čech * 26.11.1760 Dvůr Králové, + 10. 4.1837 Dvůr Králové). Za něho nalezl kaplan Pankrác Borč a Václav Hanka v roce 1817 Rukopis Královédvorský. Pater Jan Puš sepsal inventář děkanského kostela.

11. 4.1837 – 20. 3.1838 Jan Kulhavý (+ 1844), kaplan (1832 – 1844), administrátor (správce) děkanství.

20. 3.1838 – 1. 4.1841 František Pokorný, děkan. V roce 1839 prohlédl s purkmistrem Petrem Procházkou kostelní hrobku princezny Markéty, Jana Zilvara a děkana Peikra.

2. 4.1841 – 25. 4.1842 Jan Kulhavý, kaplan, opět administrátor děkanství.

26. 4.1842 – 19. 5.1852 + František (z Pauly) Ullrich, děkan, (1820-1842 kaplan),  ředitel dívčí školy v Komenského ulici a zakladatel městské knihovny.

20. 5. – 1.12.1852 František Reimann, (kaplan 1850-1852), administrátor děkanství (od 2.12.1852 farář v Příbrami u Německého /Havlíčkova/ Brodu).

1.12.1852 – 6. 2.1860 Václav Krulich, (1827-1852 kaplan. Od 7. 2.1860 děkan v Poděbradech).

7. 2.1860 – 15. 5.1861 Eduard Kohl, kaplan, administrátor děkanství (16.5.1861 farář v Harrachově).

16. 5.1861 – 29. 1.1865 + ThC. Jan Kolovrátek (* 1805, + 1865), děkan, biskupský notář. Pohřben na Starém hřbitově (hrob č. 227), v roce 1922 přenesen a pohřben na novém hřbitově ve Dvoře Králové.

30. 1. – 23.11.1865 Josef Šrámek, kaplan, administrátor děkanství (od 24.11.1865 děkan v Novém Bydžově).

23.11.1865 – 11. 1.1896 + Josef Maria Sedláček, děkan, biskupský notář, * 10. 4.1808 Jilemnice. Vyznamenán 6.12.1866 za zásluhy Pochvalným listem Jeho císařského a královského Veličenstva Františka Josefa I. Vyznamenání Záslužný kříž dostal i  od pruského krále Viléma I. Pochvalný list i vyznamenání dostal za ošetřování raněných rakouských i pruských vojáků v prusko-rakouské válce.
      21.11.1880 se konaly poslední oslavy zachránění města, Němci si vynutili jejich zákaz. Od roku 1891 dal děkan Sedláček regotizovat kostel sv. Jana Křtitele.

1896 – 1907 Josef Beran, děkan, * 17. 2.1841 Nová Paka, + 31.1.1907. Dokončil regotizaci kostela. Pohřben ve svém rodišti v Nové Pace.

1907 – 1908 Alois Alexandr Sedláček, děkan.

1920 – 1935 Václav Vaněk, děkan (21.11.1930 obnovil oslavy zachránění města)

1935 – 1938 Rudolf Sitka (Němec), kaplan, administrátor děkanství (21.11.1938 poslední oslavy zachránění města).

1938 – 1941 Ivan Kochlöffel, farář, administrátor děkanství.

1941 – 1945 Antonín Mokrisch, farář, administrátor děkanství (Němec).

1. 8.1945 – 7. 2.1956 František Resler, děkan (od 1. 1.1947). Za podvracení republiky vězněn 1956 – 1960. Po propuštění nedostal tzv. státní souhlas a musel se vrátit domů, kde pracoval v JZD - Jednotné zemědělské družstvo. (* 14. 3.1912 Výprachtice, + 26. 8.1985 Výprachtice).

1.12.1956 – 1.12.1979 Antonín Říkovský, děkan, biskupský notář, * 24.11.1914 Vlkoš u Přerova, + 20. 1.1980 Dvůr Králové (21.11.1957 obnovil oslavy zachránění města). Na biskupském semináři v Hradci Králové studoval s Josefem Toufarem, pozdějším farářem v Číhošti)

2.12.1979 – 15. 8.1991 František Beneš (*29.11.1947 Cerekvice nad Loučnou u Litomyšle, +23.10.2017 Litomyšl), administrátor děkanství, SDB (salesián), farář, 1990-1991 děkan (15. 8.1991-31.7.2017 Litomyšl, 1.8.2017-23.10.2017 Horní  Sloupnice).

16. 8.1991 – 1. 8.1996 František Hofman ze Všestar u Hradce Králové, O.Melit. (Ordo Melitensium – maltézští rytíři), farář, administrátor děkanství (od 1. 8.1996 v Bílém Újezdě).

10. 8.1996 – 3. 8.2001 + Józef Pleszczyński * 29. 9.1944 Bucze u Krakova, vysvěcen 19. 5.1977, MSF (Congregatio Missionarium Sanctae Familiae – Kongregace Misionářů Svaté Rodiny), farář, admin. děkanství (Polák), + Červený Kostelec - hospic. Po 328 letech polský kněz ve Dvoře Králové.

3. 8.2001 – 1. 9.2001 Alexander Pająk (Pajonk), MSF (Polák), kaplan od 1. 8.1999, administrátor děkanství (od 1. 4.2004 farář na Pecce).

2. 9.2001 – 31. 7.2016 Jan Andrzej Czekala, MSF (Polák), 2.9.2001– 31.12.2009 administrátor děkanství, od 1.1.2010 děkan. 1.11.2011-7.10.2014 vikář trutnovského vikariátu.

1.8.2016 Andrzej Deniziak MSF (Polák), administrátor děkanství.

  --------------------------------------------------------------------------------------------

   1. 9.2004 došlo z rozhodnutí diecézního biskupa Mons. Dominika Duky OP. ke sloučení několika původních farností do jednoho farního obvodu. Farnost sv. Jana Křtitele - Děkanství Dvůr Králové nad Labem zahrnuje i sousední farnosti: Bílá Třemešná, Dubenec, Chotěborky, Choustníkovo Hradiště, Kocbeře, Kohoutov, Kuks, Lanžov, Libotov, Lipnice, Starobucké Debrné, Třebihošť, Velký Vřešťov, Vítězná (Kocléřov, Huntířov, Záboří, Hájemství, Komárov), Žireč.

-------------------------------------------------------------

   Od roku 1736 jsou uváděna v matrikách jména kaplanů. V roce 1753 vlastnoručně vyryl své jméno a roky kaplanování na okenní tabuli v okně kaplanky Ioannes Kunczik (Jan Kunčík) a poslední byl v roce 1850 kaplan Antonius Weprzek – Bohemus (Antonín Vepřek – Čech).

1736 – 1737 Josef Kašpárek, Jan Hynek Kučera, František Czeregetty

1737 – 1740 Michael Schulz (Šulc)

1740 – 1745 František Keslar

1745 – 1748 Pavel Sturmberger

1748 – 1751 Basil (Vasil) Sadílek (františkán), Jakub Veselý

1751 – 1753 Jan Donth, Jan Wenzel Jeschke (Jan Václav Ježek),
                             kaplan 1773 – 1785, děkan 1785 – 1807   

1751 – 1752 Jan Prokop z Jičína, * 1718 + 23.2.1752.

1751 – 1755 Bonifat Fuchs (františkán), Jan Kunčík, Matěj Widmann

1753 – 1768 Ignác (Hynek) Peiker (1768 –1784 děkan)

1755 – 1757 Antonín Rozvoda, * 1723, + 14.12.1757

1757 – 1760 Václav Krejcar

1760 – 1766 Pavel Tichý

1766 – 1767 Karel Temníček

1767 – 1768 Josef Fiedler

1768 – 1769 Jan Funkner, Václav Doležal, Antonín Pivec (1780 farář v Nechanicích)

1768 – 1780 Jakub Tlaskal (1780 farář v Bílé Třemešné)

1769 – 1770 Václav Cihlář

1770 – 1772 Ignác (Hynek) Modřický

1770 – 1807 + František Peiker (do roku 1784 byl kaplanem svého bratra Hynka)

1772 – 1773 Fortunat Černý (františkán)

1773 – 1785 Johann Wenzel Jeschke (Jan Václav Ježek),
                     kaplan 1751 1753, děkan 1785 – 1807 

1775 – 1776 František Weirauch

1779           Josef Kopp * 1755, + 16.11.1779 ve věku 24 let, knězem 6 měsíců.

1776 – 1783 Kašpar Dusner

1783 – 1784 Antonín Syřiště (1784 fařář v Lužanech).

1784 – 1787 Augustin Niklíček, Jan Enderle * 1716, + 7.11.1785, profesor;

                 Antonín Baudyš (Baudisch) * 1752, + 4.11.1787, ve věku 35 let

1787 – 1789 Josef Němec, Josef Burger, * 1759, + 2.11.1788, ve věku 29 let

1789 – 1807 Josef Špalek

1807 – 1810 Josef Veverka (od roku 1810 farář v Příbrami
                u Německého /Havlíčkova/ Brodu, + 23.12.1844).

1810 – 1814 František Mimra
                  (capellus Franz Mimra, 1814 farář v Bohdanči, + 14.12.1850),

1811           Jan Janeček, katecheta (catech. Ioannes Ianeczek)

1814 – 1818 Pankrác Ignác Borč ((Pankrat, Pancratius Ignatz Borcz),
                 * 1. 3.1791 Dvůr Králové n.L., + 3. 1.1824 Kuks. Vysvěcen na kněze 3.4.1814. V roce 1817 přivedl Václava Hanku do kobky v kostele sv. Jana Křtitele.
     Skutečný nálezce Rukopisu královédvorského.
     V roce 1818 se stal administrátorem v Lanžově, v roce 1820 přeložen do Kuksu jako kaplan a fundatista (chrámový zpěvák a varhaník). Knězem byl 7 let. Zemřel ve věku 33 roků na vodnatelnost plic.

1816 – 1818 František Mandis (1818 farář v Chotěboři).

1818 – 1820 Josef Brechensbauer (1820 farář v Petrovicích).

1820 – 1831+ Josef Rudl, kaplan.
                    Shoda jmen s děkanem Josefem Rudlem (1732 – 1768)

1820 – 1842 František Ullrich (1842-1852 děkan ve DK).

1827 – 1852 Václav Krulich (1852-1860 děkan DK).

1831 – 1832 Václav Zahradník, Josef Maryška (1831 farář v Libštátu).

1832 – 1844+ Jan Kulhavý (administrátor děkanství 1837–1838, 1841–1842).

1832 – 1837 Ignác (Hynek) Roller (pomáhal při choleře, na její následky zemřel).

1837 – 1841 František Richter, Václav Prudič (1841 farář ve Zhoři, + 11.2.1861)

1841 – 1842 Josef Kollauf (1842 farář ve Hnátnicích, + 8.11.1858).

1842 – 1844 Ferdinand Schober (1844 farář v Předhradí u Skutče).

1844 – 1848 Antonín Martinic (1848 farář v Lanžově, + 22.5.1857).

1848 – 1851 ThDr. Jan Novotný,
                v roce 1850 sesazen biskupem Karlem Hanlem za protikatolické články. 1851 přešel k evangelické církvi (stal se pastorem v Horní Lužici).

1850 – 1852 František Reimann, od roku 1852 farář v Příbrami u Havlíčkova Brodu.

1850 – 1857 Antonín Vepřek (Weprzek), od 21.12.1857 farář v Lanžově.

1850 – 1862 Bedřich Landrok, katecheta, ředitel hlavní a podreálné školy. Vedl městskou delegaci na Hankův pohřeb do Prahy.

1852 – 1860 Wolfgang Hanuš (od 13.10.1860 kaplan v Poděbradech).

1858 – 1861 Eduard Kohl (administrátor děkanství 1860-1861,
                                  od 16.5.1861 farář v Harrachově).

1860 – 1862 Josef Řehák (1862 kaplan v Dobrušce).

1862 – 1863 Josef Mucha (1863 farář v Chomuticích).

1863 – 1865 Josef Šrámek (1865 administrátor děkanství)
                      od 24.11.1865 děkan v Novém Bydžově).

1864 – 1866 Jan Nepomuk Kaska
                  (od 28.9.1866 vězeňským kaplanem ve valdické  Kartouze).

1867 Antonín Štěpánek

1883 – 1922 + Josef Šťastný, profesor, biskupský notář,
                  katecheta na gymnáziu ve Dvoře Králové (* 1858, + 1922). Pohřben na novém hřbitově ve Dvoře Králové.

1883 –   Vojtěch Kratochvíl, František Knap

1900 – 1904, 1906 – 1924 František Kadlec (* 19.11.1875, + 1932 ?), katecheta.
           Vysvěcen 25.7.1898 v Hradci Králové. 1898-1899 kaplanem ve Chvalči, Kunštát (únor-září 1899), Bílý Újezd 1899-1900. V roce 1904 odešel jako zámecký kaplan do štýrského Hohenburgu (únor-červenec). Ustanoven kaplanem v Hronově (červenec-září), v Pomezí u Poličky (září-prosinec). V letech 1905-1906 v Dubenci. V letech 1906-1924 působil ve Dvoře Králové. V Trutnově sloužil mezi léty 1925-1930, kdy odešel na penzi. V únoru 1932 se stal zámeckým kaplanem na zámku Hrádek u Sušice, kde sloužil do srpna 1932. Úmrtí neznámé.
      Jeho portrét je v kostele sv. Jana Křtitele na nástěnné malbě cyklu Zachránění města 1646.

1903 František Kvíčera,
                     katecheta na obecné měšťanské dívčí škole (v Komenského ul.).

       Václav Martinek, katecheta na obecné měšťanské chlapecké škole (Schulzovy sady), František Wolf

1917 – 1920 Bohuslav Hnízdo
              (* 18.6.1893 Popovice u Jičína, + 29.11.1962 Dvůr Králové). Vystudoval gymnázium v Jičíně, teologii v Hradci Králové a v Římě. Vysvěcen 1917. Od 9.1.1920 - 1959 farář církve československé (od r.1971 husitské) ve Dvoře Králové.

1918 – 1920 Josef Petera, Josef Wolf (odešel jako farář do Dřítče u Pardubic)

1918 – 1947 Msgre. František Komárek (* 1876, + 1947), profesor, katecheta, biskupský notář a papežský komoří. Pohřben na novém hřbitově ve Dvoře Králové.

1935 – 1938 Rudolf Sitka (administrátor děkanství).

1.7.1947 – 1951 Václav Jakubec (* 8. 9.1923 Ústí nad Orlicí, + 5. 1.2004), od r. 1950 administrátor v Rané. 1952 - 1955 u PTP. 1960 - 1990 děkan v Heřmanově Městci. Od. r. 1990 vikář v Chrudimi a sídelní kanovník katedrální kapituly u Sv. Ducha. Zemřel po autonehodě.

1.2.1954 – 1.2.1955 Jaroslav Čechlovský (* 26.4.1922 Zaječice u Chrudimi), vysvěcen biskupem Píchou 16.4.1950 v seminárním kostele sv. Jana Nepomuckého v Hradci Králové, nastoupil k vojenskému útvaru PTP, kde byl do 30.1.1954. Od r. 1955 kaplan v Trutnově a administrátor ve Starém Rokytníku. 15.10.1956 - 21.11.1976 administrátor v Křeseticích a Klukách u Kutné Hory. Jako invalidní důchodce odešel do Kněžského domova na Moravci (+ 2.1.2004 Nové Město na Moravě). Pohřeb 8.1.2004 v kostele Nejsvětější Trojice v Chrasti, pohřben v Bítovanech.

1978 – 1979 Antonín Franc (* 12.2.1939 Libchyně u Nového Města n. Metují, + 9. 7.1996 Červený Kostelec - hospic). V letech 1973-1976 kaplan v Červeném Kostelci, 1977-1978 kaplan v Trutnově - Poříčí, 1979 - 1996 farář ve Rtyni.

1989 – 1991 Daniel Kolář (od 1.8.1991 farář v Žamberku).

10. 8.1996 – 10.8.1997 Vít Horák (11.8.1997 farář ve Žlebech).

20.12.1998 – 31.7.1999 Jerzy Stanisław Zięba (Žiemba), MSF (Polák) (od 1.8.1999 farář v Jaroměři).

1.8.1999 – 30.6.2000 Dariusz Mogielnicki, MSF (Polák) (od 1.7.2000 farář ve Štěpanicích).

1.8.1999 – 31.3.2004 Alexander Pająk (Pajonk), MSF (Polák), kaplan, administrátor děkanství 2001 (od 1.4.2004 farář na Pecce).

10. 5.2004 – 31.7.2007 Teodor Mateusz Pająk (Bohdan Matouš Pajonk), MSF (Polák), bratr předešlého kaplana Alexandra (od 1.8.2007 farář ve Vrchlabí).

1.8.2007 – 31.7.2009 Mariusz Robak (Polák), MSF, kaplan (1.8.2009 farář na Pecce).

1.8.2009 – 31. 7.2016 Andrzej Deniziak (Polák), MSF od 2016 administrátor DK.

1.7.2017  Władysław Marczyński (Polák), MSF.

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA