Jdi na obsah Jdi na menu
 


Svatý Jan Křtitel, patron chrámu

a města Dvora Králové n.L.

 

 foto-jan-krtitel-3.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                           

                                          

                                                                                        

                                  Josef Vojtěch Hellich 1866:  Sv. Jan Křtitel

 

     Sv. Jan Křtitel (sanctus Ioannes Baptista). Jeho jméno zní hebrejsky Jo ch´ánná n = Bůh je milostivý. V katolické a pravoslavné církvi zvaný Předchůdce Páně. Poslední prorok Starého Zákona žil v 1. století našeho letopočtu.
   V církevním kalendáři je 24. června uveden svátek Narození sv. Jana Křtitele, v občanském kalendáři jméno Jan. Tento svátek se slaví v církvi už od 5. století a je v kalendáři šest měsíců před narozením Ježíše Krista (25.12.).
    Zpráva o narození sv. Jana je v 1. kapitole evangelia sv. Lukáše (L 1,5-25. 1,57-80).
Podle tradice žili jeho rodiče v judském městě Ain Karim (dnes Ein Kerem nedaleko Jeruzaléma). Otec byl židovský kněz sv. Zachariáš a matka sv. Alžběta (svátek 5.11.). Podle tradice byla Alžběta  pravděpodobně teta Panny Marie. Ta přišla k Alžbětě, když ji archanděl Gabriel řekl, že Alžběta čeká syna. Také Zachariášovi se zjevil anděl a řekl mu o synově narození. Zachariáš tomu nevěřil a oněměl až do jeho narození. Po Janově narození promluvil a zazpíval děkovný chvalozpěv Bohu "Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele..." (L 1, 67 - 80). 
   Po smrti rodičů odešel Jan ve věku 27-30 let na poušť u Jordánu. Živil se medem divokých včel a kobylkami. Chodil oblečen ve velbloudí kůži. Stal se  kazatelem a hlásal příchod očekávaného Vykupitele.
   K řece Jordánu za ním přicházelo mnoho lidí, kterým uděloval křest pokání. Jednoho dne k Jordánu přišel sám Ježíš, aby se dal od Jana pokřtít. Tuto zprávu zapsal evangelista sv. Matouš ve 3. kapitole (Mt 3,1-17), sv. Marek v 1. kapitole (Mk 1,2-11), sv. Lukáš ve 3. kapitole (L 3,1-22) a sv. Jan Evangelista v 1. kapitole (J 1,19-36).  

      Svatojanská noc byla podle lidové tradice kouzelná a udržovaly se při ní různé zvyky a pověry. Svatojanská noc z 23. na 24. června začínala na vigilii (v předvečer) jeho svátku a byla u Keltů a pohanských Slovanů spojena s oslavou letního slunovratu.

   Svatý Jan Křtitel latinsky: Ioannes Baptista, německy: Johannes der Täufer (podle toho vznikla další jména: Hanuš, Hans, Hanes, Hanek, Janek). Anglicky: John the Baptist, francouzsky: Jean le Baptiste, italsky: Giovanni Battista, maďarsky: János (Jánoš), polsky: Jan Chrzciciel (z toho Janusz / Januš), slovensky: Ján Krstiteľ, španělsky: Juan el Bautista, švédsky Juhannus. Staroslověnsky: Ivan (svátek 25. června poustevník sv. Ivan Český).
   V západních zemích s křesťanskou tradicí se používá jeho zdvojené jméno: např. v Itálii - Giovanni Battista = Gianbattista. Svatý Jan Křtitel je patronem (ochráncem) Rakouska, Burgunska, Provence, Holandska, Malty, Německa, Maďarska, Španělska, Bratislavy, Trnavy, Varšavy a Vratislavi (Wroclawi). Dále je patronem pokřtěných, řeholníků, krejčích, kožešníků, vinařů, kovářů, kameníků, zedníků, sedlářů, tkalců a bednářů. Mimo Pannu Marii je to jediný světec u kterého se v církevním (katolickém a pravoslavném) kalendáři připomíná jeho narození i úmrtí.

 

     Umučení sv. Jana Křtitele je druhý svátek sv. Jana Křtitele, který připadá v církevním kalendáři na 29. srpna (do r. 1969 svátek Stětí sv. Jana).
   Zprávu o jeho smrti zapsal ve svém evangeliu sv. Matouš (Mt 14, 1-12) a sv. Marek (Mk 6, 17-29).
   Po Ježíšově křtu v Jordánu Jan ještě kázal, ale později byl zatčen a uvězněn. Jana dal zatknout král Herodes Antipas, protože mu Jan vytýkal, že žije s manželkou svého bratra Herodiadou, svou švagrovou, a uvěznil ho v pevnosti Macheront (Machareus). Na Herodovy narozeniny tančila dcera Herodiady Salome pro hosty. Herodovi se zalíbila a slíbil ji dát cokoliv, o co požádá. Salome se poradila s matkou a vyžádala si hlavu Jana Křtitele. Král Herodes Antipas nechtěl zrušit dané slovo a dal Jana ve vězení popravit.
   Pravděpodobně se tato událost stala v roce 29 n. l. Sv. Jan Křtitel byl pohřben v dnešní samařské Sebastě. Kostel nad jeho hrobem byl později přestavěn na mešitu. Hlava sv. Jana Křtitele je podle tradice uložena v kostele sv. Silvestra v Římě, podle jiné legendy je v Umajovské mešitě v Damašku. V islámu je sv. Jan Křtitel uctíván jako jeden z proroků. Část jeho ostatků je uložena v drahocenném relikviáři sv. Maura v Bečově nad Teplou.

    Sv. Jan se znázorňuje oblečený ve velbloudí kůži s křížem a beránkem, který symbolizuje Ježíše Krista. Jednoho dne se Jan se setkal s Ježíšem a řekl: "Hle, beránek Boží, který snímá hříchy světa." - Ecce Agnus Dei, qui tollit peccata mundi (J 1,29). Tím ukázal na Ježíše Krista jako na Boží oběť za lidstvo. Ze starých proroctví věděl, že k němu přijde Kristus (Mesiáš), kterého proroci označili tímto titulem.

    První část této Janovy věty "Ecce Agnus Dei" je heslem ve znaku farnosti sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové.

    Obraz na hlavním oltáři v kostele maloval malíř Josef Vojtěch Hellich v roce 1866 a představuje sv. Jana Křtitele v červeném oděvu se zeleným pláštěm. V ruce drží hůl s nápisem "Ecce Agnus Dei". U pravé nohy mu leží beránek a za ním kvete lilie. Pozadí obrazu sv. Jana Křtitele doplňuje Libotovský hřbet, který se svažuje ke Kuksu. Pod svahem (nad hlavou beránka) je vidět světlý proužek řeky Labe.

   Část místní krajiny maloval Josef Hellich v kostelích na obrazy světců, aby obyvatelé města měli pohled na známá místa ve svém okolí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA