Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kostelní kůr

       Kůr, kruchta (balkon), chór z latinského chorus = sbor. Vyvýšené místo většinou v západní (zadní) části kostela.
      V katedrálním, kapitulním nebo klášterním kostele je chór označením kněžiště pro sbor mnichů nebo členů kapituly. V chóru měli i své lavice zvané stally.
      Kůr kostela sv. Jana Křtitele byl postaven v letech 1774 - 1776 v západní části kostela.
     Prostor osvětlují tři okna: na prvním menším okně jsou květinové ornamenty, prostřední okno znázorňuje sv. Cecílii, patronku chrámové hudby, na okně v severní stěně je vyobrazena s Ježíškem Panna Maria Královna. Na zdi kůru je zavěšen obraz sv. Kateřiny Alexandrijské z roku 1674, který byl do roku 1773 zavěšen na hlavním oltáři.

varhany-dk.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

     Varhany postavil v letech 1775 - 1780 kutnohorský varhanář František Pavel Horák (* 10.9.1727 Hořiněves, + 28.7.1822 Kutná Hora). Pocházel z rodiny hořiněvského kantora, varhaníka a varhanáře Jana Horáka. První manželkou Františka Pavla byla Anna (+ 17.4.1792). Po její smrti se oženil s Josefou (+ 10.3.1817). Z obou manželství měl tři syny: Matěj Karel (*26.1.1758 Kutná Hora, + 4.6.1811 Kutná Hora) a Ignác (* 11.8.1764 Kutná Hora, + 1818) byli varhanáři, nejmladší Jan.
     Při opravě v roce 1933-1934 byly varhany nově postaveny firmou Rieger z Krnova a vloženy do barokních skříní z 18. století. Firma Rieger postavila i novou žaluziovou skříň na píšťaly. Další oprava varhan se uskutečnila v roce 1984.

Varhaník v 19. století: 
      1843 - 1867 Prokop Engspenger

varhaníci ve 20. století:
      do roku 1934 František Messner
      1934 - 1937 Miloslav Bartl, kaplan
      1937 Karel Otruba
      1938 - 1940 Jozef Weber (Slovák)
      1940 - 2006 regenschori profesor Josef Žídek
zástupci Jan Pilař (+ 26.4.1975), Karel Otruba ml., prof. Tomáš Mervart

varhaníci ve 21. století:
      2004 - 2006 Vojtěch Jonáš, František Mistr, prof. Tomáš Mervart
      od 2006 MgA. Vít Havlíček, Ph.D.,
prof. Tomáš Mervart, Jana Havlíčková (do r. 2014), Dominik Kunc, Vojtěch Jonáš.
    Od roku 2006 doprovází slavnostní bohoslužby Královédvorský chrámový sbor, založený Vítem Havlíčkem.
     

Josef Židek * 2.2.1920 Hrochův Týnec, + 30.5.2006 Dvůr Králové n.L. Jeho otec byl kapelníkem a varhaníkem v Hrochově Týnci.
      Josef Židek studoval na pražské konzervatoři u varhanního virtuosa profesora Bedřicha Antonína Wiedermanna, který ho v roce 1940 doporučil do Dvora Králové na uvolněné místo varhaníka. V roce 1942 se stal regenschorim (ředitelem kůru), druhým dirigentem sboru Záboj, sbormistrem a dirigentem symfonického orchestru a pěveckého smíšeného sboru Záboj.
      Na Hudební škole (LŠU, ZUŠ) vyučoval hru na violoncello, klavír a housle. Za svůj život byl několikrát oceněn. V roce 1987 získal na mezinárodní přehlídce sborů v Praze čestné uznání za dirigentský výkon. Úspěchy slavil po západní a střední Evropě.
      Pan profesor Josef Židek byl vynikajícím hudebníkem. V kostele doprovázel každý den bohoslužby, hrál na křtinách, svatbách i pohřbech. Založil chrámový pěvecký sbor, který dlouhé roky vedl. Se sborem Záboj uskutečnil v kostele i mnoho koncertů.
      Mše doprovázel na varhany ještě dva týdny před svou smrtí. Své poslání varhaníka plnil pan profesor Židek 66 let.

 

 

MĚSTSKÁ POKLADNA

RUKOPISNÁ KOBKA

 

    kresba-kobky.jpegkobka--napis--foto-1966.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kobka jako Městská pokladna                  Kobka do roku 1968      

 

kobka.jpg

 

 

           pohled do kobky (foto 2000)

 

  

 

 

 

 

 

    

 

      Kostelní, věžní kobka (malá místnost, pokoj), byla vybudována ve věži kostela a sloužila jako městská pokladna (trezor) k uložení městských a sirotčích peněz (na výchovu sirotků), privilegií (výsady a práva města) daných českými králi městu, cennsotí kostela (kalichy a roucha), i cenností a šperků bohatých měšťanů a měšťanek. Některé cennosti a vzácné dokumenty se dávaly do vaků a zavěšovaly se na kruhy u stropu, kdy byly chráněny před případnými hlodavci.

    Dveře se třemi zámky dal zhotovit purkmistr Pavel Hatavous po velké krádeži peněz. Pro větší odolnost proti parazitům a hnilobě byly dveře napuštěny syrovou hovězí (býčí) krví smíchanou s popelem a proti požáru pobity železnými pláty. Dveře byly osazeny v úterý 18.12.1431, jak o tom svědčil nápis na zdi nad kobkou, zabílený v roce 1828:

    ,,Letha Bozieho MCDXXXI przed Narozeni Bozieho sobie a pamatce wieczne w tey vtery za P. Pavla Hatawavse toho czasv miesta Hospodarze tyto dwerze gsov vdielany pro pewnost neb se byl jeden lotr do toho sklepv dobil a piet set kop vkradl toho rokv welike draho bilo korec zzita za 1 kopv Miss. a 11 Gro. bilo.

      Léta Božího (Páně) 1431 před Narozením Božího (Syna) sobě a památce věčné v to úterý (18.12.) za P. (pana) Pavla Hatavouse, toho času města hospodáře, tyto dveře jsou udělány pro pevnost, neboť se  byl jeden lotr do toho sklepu dobyl a pět set kop (30.000) ukradl, toho roku veliké draho bylo, korec žita (93 l) za 1 kopu míš. (míšeňských grošů) a 11 gro (grošů) bylo (25980+4763=30743,-Kč)

Na přepočet v roce 2017 zloděj ukradl 13 100 000 českých korun.

 

Z hřivny stříbra se razilo 60 grošů (= kopa).

1 míšeňský groš = 7 denárů, nebo 12 haléřů (penízků), zvaných parva (menší).

2 groše míšeňské = 1 groš český (groš –  latinsky denarius grossus = tlustý denár).

Mečové groše míšeňských knížat se jakostí stříbra vyrovnaly pražským grošům, byly však jejich polovinou. 1 kopa grošů pražských = 2 kopy míšeňských (1 groš pražský = 2 groše míšeňské).
 

Ceny v hospodářství:

2 haléře (75,- Kč) = jedno vejce
2 až 32 haléřů (75 - 1.150,- Kč) = slepice
1 groš míšeňský (433,- Kč) = nůž, kus másla nebo sýra
3 groše (1.300,- Kč) = sekyra
3 - 8 grošů (1.300 - 3.465,- Kč) = boty
25 - 29 grošů (9.520 - 12.550,- Kč) = vepř
22 - 55 grošů (9.520 - 23.820,- Kč) = kráva
50 grošů (21.650,- Kč) = pluh
16 kop (960 grošů = 415.680,- Kč) ) = mlýn


Výdělek: tesař 16 - 20 grošů týdně = 6.930 - 8.650,- Kč

                   64 - 80 za měsíc = 27.700 - 34.650,-Kč.
               nádeník 4 - 6 grošů týdně = 1.730 - 2.600,- Kč

                     16 - 24 za měsíc = 6.930 - 10.400,-Kč.

Korec žita byla plocha (jitro) k osení: jednotka 93 litrů = 2837  m².

 

       Ve válečných dobách neušla kobka drancování nepřátelských armád, ale i císařských žoldnéřů. Vojáci (obou stran) pobrali drahocenné monstrance, kalichy, městské i sirotčí peníze, listiny a další majetek, který byl v kobce uložen.
      V 18. století byla městská pokladna přenesena do radnice a v kobce zůstaly uloženy církevní předměty: ornáty, kalichy, části starých oltářů, modlitební knihy, roucha na sochu Panny Marie, žerdě na církevní korouhve a svícny. V letech 1933 - 2007 zde byly uloženy ozdobné lampy, které stály u lavic do roku 1933. V tom roce bylo zavedeno v kostele elektrické osvětlení. V kobce byly uloženy i kancionály (zpěvníky) Bratrstva literátů (chrámových zpěváků). S těmito věcmi zde byly uloženy husitské šípy a pergameny, které byly nalezeny 16. září 1817 a nazvány Rukopis královédvorský.
     
      Na čelní zeď namaloval v roce 1933 akademický malíř Rudolf Adámek nápis v červené barvě s dvěma překříženými zelenými ratolestmi. Nápis byl obnoven v roce 2016:

LÉTA PÁNĚ 1817.,

NA DEN SVATÉ LUDMILY,

OBJEVEN JEST V TÉTO KOBCE

VÁCLAVEM HANKOU

RUKOPIS KRÁLOVÉDVORSKÝ.

vetve.jpg

 

 

Pod nápisem je vsazena starší pamětní deska s podobným textem:

Léta Páně 1817 na

den sv. Ludmily

objeven jest na

tomto místě

panem Váceslavem

Hankou Rukopis

Králodvorský.

napis-na-zdi-kobky--foto-1966.jpg

tabulka-rk.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  

     

                               pamětní nápis a pamětní deska na místě nálezu RK

 

     V kostelní kobce je expozice věnovaná královně Žofii, Rukopisu královédvorskému, nálezci Rukopisu P. Pankráci Ignáci Borčovi a Václavu Hankovi.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA