Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kostelní kůr

       Kůr, kruchta (balkon), chór z latinského chorus = sbor. Vyvýšené místo většinou v západní (zadní) části kostela. V katedrálním, kapitulním nebo klášterním kostele je chór označením kněžiště pro sbor mnichů nebo členů kapituly. V chóru měli i své lavice zvané stally.
      Kůr kostela sv. Jana Křtitele byl postaven v letech 1774 - 1776 v západní části kostela. Na zdi kůru je zavěšen obraz sv. Kateřiny Alexandrijské z roku 1674, který do roku 1773 visel na hlavním oltáři. Prostor kůru osvětlují tři okna: na prvním jsou květinové ornamenty, prostřední okno znázorňuje sv. Cecílii, patronku chrámové hudby, na třetím okně v severní stěně je vyobrazena Panna Maria Královna.

varhany-dk.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Varhany na kůru postavil v letech 1775 - 1780 varhanář Josef František Pavel Horák z Kutné Hory. Při opravě v roce 1933-1934 byly varhany nově postaveny a vloženy do barokních skříní z 18. století. Další oprava varhan se uskutečnila v roce 1984.

Varhaník v 19. století: 
      1843 - 1867 Prokop Engspenger

varhaníci ve 20. století:
      do roku 1934 František Messner
      1934 - 1937 Miloslav Bartl, kaplan
      1937 Karel Otruba
      1938 - 1940 Jozef Weber (Slovák)
      1940 - 2006 regenschori profesor Josef Žídek
zástupci Jan Pilař (+ 26.4.1975), Karel Otruba ml., prof. Tomáš Mervart

varhaníci ve 21. století:
      2004 - 2006 Vojtěch Jonáš, František Mistr, prof. Tomáš Mervart
      od 2006 regenschori MgA. Vít Havlíček, Ph.D.,
prof. Tomáš Mervart, Jana Havlíčková (do r. 2014), Dominik Kunc, Vojtěch Jonáš.

Josef Židek * 2.2.1920 Hrochův Týnec, + 30.5.2006 Dvůr Králové n.L. Jeho otec byl kapelníkem a varhaníkem v Hrochově Týnci.
      Josef Židek studoval na pražské konzervatoři u varhanního virtuosa profesora Bedřicha Antonína Wiedermanna, který ho v roce 1940 doporučil do Dvora Králové na uvolněné místo varhaníka. V roce 1942 se stal regenschorim (ředitelem kůru), druhým dirigentem sboru Záboj, sbormistrem a dirigentem symfonického orchestru a pěveckého smíšeného sboru Záboj.
      Na Hudební škole (LŠU, ZUŠ) vyučoval hru na violoncello, klavír a housle. Za svůj život byl několikrát oceněn. V roce 1987 získal na mezinárodní přehlídce sborů v Praze čestné uznání za dirigentský výkon. Úspěchy slavil po západní a střední Evropě.
      Pan profesor Josef Židek byl vynikajícím hudebníkem. V kostele doprovázel každý den bohoslužby, hrál na křtinách, svatbách i pohřbech. Založil chrámový pěvecký sbor, který dlouhé roky vedl. Se sborem Záboj uskutečnil v kostele i mnoho koncertů.
      Mše doprovázel na varhany ještě dva týdny před svou smrtí. Své poslání plnil 66 let.

 

MĚSTSKÁ POKLADNA

RUKOPISNÁ KOBKA

 

    kresba-kobky.jpegkobka--napis--foto-1966.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kobka jako Městská pokladna                  Kobka do roku 1968      

 

kobka.jpg

 

 

           pohled do kobky (foto 2000)

 

  

 

 

 

 

 

    

 

      Kostelní, věžní (malá) místnost zvaná kobka (místnost, pokoj), byla vybudována ve věži kostela a sloužila jako městská pokladna (trezor) k uložení městských a sirotčích peněz (na výchovu sirotků), privilegií (výsady a práva města) daných českými králi městu, cenností kostela (kalichy a roucha) i cenností a šperků bohatých obyvatel města. Některé cennosti a vzácné dokumenty se dávaly do vaků a zavěšovaly na kruhy u stropu, kde byly chráněny před případnými hlodavci.

   Dveře se třemi zámky dal zhotovit purkmistr Pavel Hatavous po velké krádeži peněz, která se stala v úterý 18.12.1431, jak o tom svědčil nápis na zdi, zabílený v roce 1828:
,,Letha Bozieho MCDXXXI przed Narození Bozieho sobie a pamatce wieczne w tey vtery za P. Pavla Hatawavse toho czasu miesta Hospodarze tyto dwerze gsou vdielany pro pewnost neb se byl jeden lotr do toho sklepu dobil a piet set kop ukradl toho roku welike draho bilo korec zzita za 1 kopu Miss. a 11 Gro. bilo.

Léta Božího (Páně) 1431 před Narozením Božího (Syna) sobě a památce věčné v to úterý (18.12.) za P. (pana) Pavla Hatavouse, toho času města hospodáře, tyto dveře jsou udělány pro pevnost, neboť se byl jeden lotr do toho sklepu dobyl a pět set kop (3000) ukradl, toho roku veliké draho bylo, korec žita za 1 kopu (60) míšeňských (grošů) a 11 grošů bylo. 

Na přepočet českých korun v roce 2016 zloděj ukradl 1 420 000 korun.

Z hřivny stříbra se razilo 60 grošů = kopa grošů.

1 kopa míšenských grošů = 60 grošů, 1 groš = 7 denárů, nebo 12 haléřů (penízků), zvaných parva (menší).

2 groše míšenské = 1 groš český (groš –  latinsky denarius grossus = tlusté denáry).

Mečové groše míšeňských knížat se svou jakostí vyrovnaly pražským grošům. Byly polovinou grošů pražských. 1 kopa grošů pražských = 2 kopy míšeňských (1 groš pražský = 2 groše míšeňské).

2 haléře = jedno vejce
2 až 32 haléřů = slepice
1 groš míšeňský = kus másla nebo sýra
1 groš = nůž
3 groše = sekyra
3 - 8 grošů = boty
25 - 29 grošů = vepř
22 - 55 grošů = kráva
50 grošů = pluh
16 kop grošů = mlýn


Výdělek: tesař 16 - 20 grošů týdně (64 - 80 za měsíc).
               nádeník 4 - 6 grošů týdně (16 - 24 za měsíc).

Korec žita byla plocha (jitro) k osení: jednotka 93 litrů = 2837  m².

 

Pro větší odolnost proti parazitům a hnilobě byly dveře napuštěny syrovou hovězí (býčí) krví smíchanou s popelem a proti požáru pobity železnými pláty.
      Ve válečných dobách neušla kobka drancování nepřátelských armád, ale i císařských žoldnéřů. Vojáci pobrali drahocenné monstrance, kalichy, městské i sirotčí peníze, listiny a další majetek, který byl v kobce uložen.
      V 18. století byla městská pokladna přenesena do radnice a v kobce zůstaly uloženy církevní předměty: ornáty, kalichy, části starých oltářů, modlitební knihy, roucha na sochu Panny Marie, žerdě na církevní korouhve a svícny. V letech 1933 - 2007 sem byly uloženy ozdobné lampy, které stály u lavic do roku 1933. V tom roce bylo zavedeno v kostele elektrické osvětlení. V kobce byly uloženy i kancionály (zpěvníky) Bratrstva literátů (chrámových zpěváků).
      Na čelní zeď v roce 1933 manaloval Rudolf Adámek nápis v červené barvě s dvěma překříženými zelenými ratolestmi. Nápis byl obnoven v roce 2016:

LÉTA PÁNĚ 1817.,

NA DEN SVATÉ LUDMILY,

OBJEVEN JEST V TÉTO KOBCE

VÁCLAVEM HANKOU

RUKOPIS KRÁLOVÉDVORSKÝ.

vetve.jpg

Pod nápisem je vsazena starší pamětní deska s podobným textem:

Léta Páně 1817 na

den sv. Ludmily

objeven jest na

tomto místě

panem Váceslavem

Hankou Rukopis

Králodvorský.

napis-na-zdi-kobky--foto-1966.jpg

tabulka-rk.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  

     

                                     pamětní nápis a pamětní deska na místě nálezu RK

 

V kostelní kobce byl 16. září 1817 nalezen Rukopis královédvorský. Zde je expozice věnovaná Rukopisu královédvorskému, nálezci P. Pankráci Borčovi a Václavu Hankovi.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA