Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kostel Povýšení Svatého Kříže

zvaný Kostelíček

 

Pouť: 14. září svátek Povýšení Svatého Kříže

 

Dvůr Králové nad Labem - Kostel povýšení sv. Kříže

 

      Podle pověsti v těchto místech v 9. století  zabloudil český kníže Bořivoj, který se vracel ze křtu na Velehradě. Posel mu přinesl zprávu, že se na jeho sídle Levém Hradci vzbouřili čeští zemani. Bořivoj se zde utábořil, aby počkal na zklidnění situace.
      Jednoho dne se s družinou vydal na lov a při pronásledování jelena v hustých lesích na východě Čech zabloudil. Po dlouhém bloudění slíbil v úzkosti, že pokud se dostane ven z lesů, postaví na památku svého záchranění kostel. Po chvíli uslyšel zakokrhat kohouta a podle hlasu dojel k chýši uhlíře, který zde v milíři pálil uhlí. U domku stál postavený dřevěný kříž.
      Kníže Bořivoj splnil svůj slib a dal postavit kostel Povýšení Svatého Kříže. Uhlíře povýšil do šlechtického stavu a nazval ho Dýmem (Dejmem) a do znaku mu dal uhlí (rod Dejmů  má  od r. 1730 ve znaku husu). Povolal dělníky, aby postavili kostel a uhlíři svěřil dozor nad stavbou kostela. Dělníci, kteří káceli stromy na stavbu kostela a obydlí, pokrývali chvojím střechy domků a místo nazvali Chvojno. V 10. století zde vznikl knížecí dvorec a osada Curia Chvojnae - Dvůr Chvojno.
      Kostel Povýšení Svatého Kříže byl první církevní stavbou na území dnešního města Dvůr Králové nad Labem. Historik Karel Jan rytíř z Bienenberka považoval kostel Svatého Kříže ve Dvoře Králové, kapli sv. Klimenta v Hradci Králové a kostel sv. Klimenta na Levém Hradci za první tři kostely na českém území.

Tuto pověst zaznamenal poprvé Karel Josef rytíř Biener z Bienenberka v roce 1782, po něm ji převzal Antonín Konstantin Viták v roce 1867 a další autoři.

   První historicky podložená zpráva o dřevěném kostele Sv. Kříže na Dolním předměstí je v Pergamenové knize města z roku 1465. Zvon do kostela byl zavěšen roku 1504 a z toho bylo dřívějšími autory usuzováno, že kostel byl postaven kolem roku 1500. Okolo kostela byl hřbitov, který musel být rozšířen po morové ráně v roce 1575. Další zápis je z roku 1596, kdy "dvorští konšelé prodali starý špitál za Dolení branou, avšak bez kostelíčka, u tohoto špitálu od starodávna postaveného."
      Místo zchátralého dřevěného kostela dala česká královna Marie Terezie v roce 1752 postavit zděný jednolodní kostel Povýšení Svatého Kříže. Věž kostela byla přistavěna za 30 let, v roce 1782. Dříve byl na věži kostela plechový kohout, na památku toho, že kohoutí kokrhání přivedlo knížete Bořivoje k uhlířovu kříži. Věž byla opravena v roce 1826.
oltar-v-kostelicku.jpg

Hlavní oltář je iluzivní malovaná sloupková architektura, kterou namaloval na zeď malíř Jan Kramolín z Nového Bydžova.
      Obraz představuje Ježíšovo ukřižování na Kalvárii. Jeruzalém je představuje město Dvůr Králové, tak jak vypadal v 18. století. Barokní malby byly zabíleny za 2. světové války a odkryty v letech 1956 - 1960. Dolní část oltáře tvoří dřevěný barokní nástavec z roku 1752. Oltářní tumba a svatostánek byly zhotoveny v roce 1930.

      V 16. století byly odlity 2 zvony a zavěšeny na věži kostela Povýšení Svatého Kříže. Další zvon ulit v 17. století.

Do roku 1916 byly na věži zavěšeny 3 zvony: bez jména, Svatý Kříž, a Činčálek (= klinkáček. Klinkat, cinkat = slabě zvonit).
      První zvon bez jména z roku 1529.
      Druhý zvon Svatý Kříž odlit roku 1537 s výškou 32 cm a váhou 300 kg. S českým nápisem: "Tento zwon slivan jest ke cti a chvale Bohu a Svatemu Krzizi leta MCCCCCXXXVII za slowutneho pana Pawla Hatawuza hospodarze miesta a Jana Pracowa kostelnika sweho". Tento zvon slíván je ke cti a chvále Bohu a Svatému Kříži léta MCCCCCXXXVII za slovutného pana Pavla Hatavuza hospodáře města a Jana Pracova kostelníka svého".
      Třetí zvon Činčálek z roku 1668, měl výšku 28 cm, vážil 30 kg. V roce 1683 byl přelit na váhu 21 kg.

Dva zvony byly zrekvírovány 11.12.1916 na válečné účely:

x bez jména odlit v roce 1529.
x Činčálek, zvon z roku 1668, přelit 1683. Vážil 21 kg. 

V roce 1933 byl odlit a instalován na věž nový zvon:
bez jména. Tento zvon nebyl zrekvírován v roce 1942 a zůstal zavěšen na věži kostela Povýšení svatého Kříže. Byl odvezen roku 1985 do jedné z vedlejších farností. 

Kostel Povýšení Svatého Kříže byl opraven v roce 1990. 
    Kostelíček stojí v blízkosti řeky Labe a byl několikrát ve své historii zasažen povodněmi. Největší povodeň byla 29. - 31. 7. 1897, kdy voda zasáhla velkou část města a v kostelíčku dosahovala téměř do poloviny výšky interiéru. Další velká povodeň byla 12. března 1981, při které voda z Labe poškodila oltářní nástěnnou malbu do výšky 1 metru. 9. března 2000 voda v kostele stoupla do výše 1,5 metru. Na likvidaci škod se podíleli obětaví farníci, skautky a skauti ze Dvora Králové.
     

Vznik titulu kostela a den poutě, svátek v katolické církvi.

Svátek Povýšení Svatého Kříže 14. 9.

V roce 614 dobyl Jeruzalém perský král Chosroas a odvezl Kristův kříž jako svatou záštitu křesťanů. V roce 626 vpadl do Persie byzantský císař Heraklius a kříž přivezl v roce 627 zpět. V přítomnosti jeruzalémského patriarchy sv. Zachariáše donesl císař kříž do Jeruzaléma a 14. září 627 ho „povýšil“ (vyzdvihl) na oltář v bazilice Božího hrobu v Jeruzalémě. K svátku 14. září se vztahuje pranostika: „po Svatém Kříži podzim se blíží.“
      Historie svátku Kristova Kříže začala 300 let před touto událostí. Císařovna sv. Helena (matka císaře sv. Konstantina Velikého, r. 313 vydal Edikt milánský), našla 3. května 310 na Golgotě (Kalvárii) v Jeruzalémě Kristův kříž.
      Na Kalvarii byly nalezeny tři kříže. Původně byly popravní nástroje odsouzenců zakopány na místě popravy. Aby nálezci poznali na kterém kříži byl ukřižován Kristus, nechal jeruzalemský biskup sv. Makarios (Makarius, 10. 3.)) přinést na nosítkách ochrnutou ženu a dotkl se jí nalezenými kříži. Při dotknutí jednoho z nich byla uzdravena, zkouška byla opakována na slepci a dalších nemocných a všichni byli uzdraveni. Tak byl určen kříž Ježíše Krista.
      Tento den nalezení Kristova kříže se začal připomínat slavnostní bohoslužbou a jako svátek Nalezení Svatého Kříže 3. 5. byl zaveden roku 325.
      Sv. Helena dala postavit chrám Božího hrobu v Jeruzalémě, kde nechala část Kristova kříže. Další část kříže a hřeby převezla v roce 325 do Říma a uložila v novém chrámu Svatého Kříže Jerusalemského (S. Croce in Hierosalime). Císařovna sv. Helena dala palác, ve kterém v letech 317 – 322 bydlela, přestavět na chrám.
      V r. 1492 byl při rekonstrukci kostela Sv. Kříže v Římě objeven zazděný výklenek s relikvií Sv. Kříže. V tomto kostele je uložena tabulka z Ježíšova kříže s nápisem: Ježíš Nazeretský, král židovský.
      V letech 1994 - 2017 byla basilika Svatého kříže Jeruzalémského titulárním kostelem arcibiskupa pražského Miloslava kardinála Vlka, primase českého, metropolity.
      Svátek 3. května byl v církevním katolickém kalendáři do roku 1969.

     Patrocinium (zasvěcení) kostela Sv. Kříži se v Čechách objevuje už na sklonku 12. století, ve 14. století bylo znovu oživeno zbožností císaře a krále Karla IV.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA