Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stavitelé kostela

 Jan zvaný Staněk a jeho syn

stavitel-kostela-jan-zv.-stanek.jpgsyn-jana-stanka.jpg v roce 1399  povolala paní králová Žofie, z¨pražské stavební hutě vedené Janem Parléřem (syn Petra Parléře) kameníka Jana, zvaného Staněk, za hlavního stavitele (verkmistra) děkanského kostela v jejím novém věnném městě Dvoře. Jan si přivedl z Prahy další spolupracovníky, mezi nimi i svého syna. Stavitel s mistry kameníky i jejich tovaryši dokončil stavbu trojlodního kostela v roce 1400. Slavnostního vysvěcení kostela se pravděpodobně zúčastnila již korunovaná Sophia Dei gratia Romanorum et Bohemiae regis (Žofie z Boží milosti římská a česká královna).
      Oba dva stavitelé, se ztvárnili na konci konzol klenebních žeber. Hlavní stavitel Jan na prostřední konzoli v severní lodi a jeho syn na konzoli v jižní lodi vedle Vítězného oblouku.

stavitel-presbytare--2-.jpgstavitel-kuru---detail.jpgDalší dva stavitelé kostela se zobrazili na místech, která nejsou z běžného pohledu v interiéru vidět.
      Tvář jednoho je na konzoli za hlavním oltářem a postava druhého stavitele zakončuje konzoli na stěně na kůru. Tato postava se modlí. U pasu má přivázaný měsec. 
      Mimo Jana Staňka se nezachovala jména ostaních stavitelů, kameníků a řemelníků, přidavačů a nádeníků. O žádném není ve starých kronikách nic zapsáno. Na stavbě kostela se podílelo mnoho dalších řemeslníků, kteří byli potřeba. Najatí dělníci vozili materiál, postavili lešení a připravovali stavbu podle pokynů verkmistra. Tesaři otesali trámy a vyrobili tehdejší technické vymoženosti (jeřáb) a dřevěné nádoby. Pokrývači položili krytinu na střechu.

   Stavitel stavitel-predsine.jpgDořiny předsíně se znázornil jako malá modlící se postava a dívá na každého, kdo vstupuje do kostela sv. Jana Křtitele.
      Jeho postava je na levé konzoli v chrámové předsíni a zakončuje klenební žebra.
  Podle posledního (zatím nepotvrzeného) výzkumu, by tento stavitel mohl být z Hradce Králové, protože na předsíň byla použita kamenná žebra, zbylá z chrámu (katedrály) Svatého Ducha v Hradci Králové.


   Eduard Thym se narodil 18.3.1856 ve Dvoře Králové. Zemřel 4.4.1931 ve Dvoře Králové. Pocházel z německy mluvící rodiny. Městský stavitel a architekt. Na konci 19. století byl přizván k přestavbě kostela, který regotizoval podle plánů architekta Františka Schmozanze. Oba dva se podíleli na radikální přestavbě  chrámové věže.
      frantisek-schmoranz-arch.jpg     František Schmoranz (starší) se narodil 28.12.1814 v Bělé u Rychnova nad Kněžnou. Zemřel 4.4.1902 ve Slatiňanech. Měl čtyři syny Františka (1845-1892), Josefa (1855-1938), Jana (1857-1899) a Gustava (1858-1930).
      František (mladší) se stal architektem a v letech 1885 - 1892 ředitelem Uměleckoprůmyslové školy v Praze, Josef byl učitelem a malířem. Jan se stal architektem a stavitelem ve Slatiňanech a převzal otcovu stavební firmu Chrudimi. Spisovatel Gustav překládal knihy a maloval obrazy. V letech 1900 - 1922 byl ředitelem Národního divadla v Praze.
      František Schmoranz starší se po ukončení základní školní docházky vyučil v Kutné Hoře na zedníka. V letech 1832 - 1836 studoval na Akademii ve Vídni. V roce 1837 se přestěhoval s rodinou do Slatiňan, kde pracoval 7 let. Roku 1844 byl jmenován městským stavitelem v Chrudimi a tuto funkci vykonával do roku 1871. Měl velký podíl na obnově arciděkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie a dalších budov v Chrudimi, která v roce 1850 částečně vyhořela. Od roku 1853 se stal krajským konzervátorem vídeňské ústřední komise pro ochranu památek.
      V roce 1852 navrhl stavbu novogotického kostela sv. Jakuba v Poličce, v letech 1864 - 1876 restauroval v novogotickém slohu katedrálu Ducha Svatého v Hradci Králové a v letech 1849 - 1868 zámek Žleby u Čáslavi. V roce 1894 upravil radnici v Turnově v novorenesančním slohu a v roce 1895 byla podle jeho návrhu postavena věž kostela Nanebevzetí Panny Marie v Polné. Zabránil demolici Zelené brány v Pardubicích. 16. 1.1889 byl jmenován čestným občanem Chrudimi. Podle jeho návrhu byla v letech 1893 - 1900 upravena v neogotickém slohu věž děkanského kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem.

 

 

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA